"Per Mariam ad Christum."

Kostel Mistra Jana Husa (dříve farní kostel sv. Jana Křtitele)

Původně farní kostel sv. Jana Křtitele, nejstarší dochovaná gotická sakrální architektura ve městě, pozměněná renesanční přístavbou věže a raně-barokní přestavbou v 17.století. Dvoulodní stavba s presbytářem uzavřeným třemi stranami oktogonu a se čtyřbokou věží v západním průčelí je situována na jižním obvodu historického jádra města. Těleso věže je horizontálně rozvrstveno třemi tesanými kordonovými římsami. Hlavní vstup v přízemí věže je zarámován půlkruhovým okoseným portálkem s nezřetelnými výběhy okosení. Nad portálkem v ležaté obdélné nice zarámované pásovou šambránou je pamětní deska datovaná ltp. 1589 a uvádějící jméno stavitele M. Mikulasse Lorka.
Polygonální presbytář, který zřetelně připomíná svůj gotický původ, je pozměněn dodatečně upravovanými a omítanými opěrnými pilíři. Jeden opěrák, dochovaný v autentičtější, gotické podobě, je odstupněný, zděný z lomového kamene a vedle něj v závěru presbytáře bylo odkryto gotické okno s hrotitým obloukem a kamenným tesaným ostěním špalety. Ostatní okna jsou převedena na půlkruhový oblou, stejně jako okna v pětiosém průčelí jižní boční lodi, kterou zastřešuje zvalbený pult a která podle sondáže v úrovni soklu je pod omítkou vyzděná z lomového kamene. Klenby v presbytáři a hlavní lodi se hlásí k pozdně renesančnímu, eventuálně raně baroknímu původu. Po stranách triumfálního oblouku jsou zachovány fragmenty původně rozsáhlejších gotických freskových maleb s postavami apoštolů sv. Matouše s halapartnou a sv. Pavla s mečem z oltáře sv. Kříže, na pravé straně freska z oltáře Panny Marie, která byla nalezena pod silnou vrstvou omítky v r.1920. Korunovaná Panna Maria byla oděna v šarlatový plášť zdobený hermelínem. Na rukou držela děťátko - Ježíška. Za ní po levé ruce stál zástup žen v krojích 15.století. Jimi znázornil umělec duše v očistci. Nad postavou Panny Marie bylo břevnoví, spočívající na štíhlém sloupu, který byl po její pravé ruce. Nad břevnovím se nacházela podružná část obrazu, alegoricky znázorňující pomíjitelnost času. Ta se celkem dobře zachovala. V tumbě leží kostlivec držící přesýpací hodiny. Jedním jeho uchem prolézá had, který se drží kolem levého hnátu a směřuje k ledví. Na zachované části obrazu je několik nápisů provedených gotickým písmem. Z nich je čitelná jen věta: UDERZI I HODINA TVOJA. Celou fresku se nepodařilo zachránit, její větší část se zřítila. Tyto fragmenty byly restaurovány postupně v r.1920, 1945 a v r.1992.
Kostel přestavěl a zbarokizoval děkan Václav Polontius roku 1667, jak je poznamenáno v latinském pamětním nápise na královském oblouku. Dřevěný kasetová strop nahradil klenbou.
Z doby barokní pak pocházejí čtyři nástropní medailony a kartuš na stěně v presbytáři. Medailony jsou rámovány štukovými rámy s malbou iluzivního mramoru. Motivem medailonů jsou sv. Jiří, Kristův křest, sv. Václav a Svatá rodina. V barevné dekorativní kartuši je latinský text s datací renovování maleb - vlevo dole datace 1707. Na základě tohoto data se dá soudit, že tyto nástropní malby jsou ještě starší, a to z konce 17.století a zač. 18.století.
Na evangelní straně u hlavního oltáře je hrobka děkana Jana Trchalíka, zesnulého r.1739.
Prostorná hrobka pod královským obloukem byla zrušena při opravě kostela r.1920. Pod kůrem jsou zazděny dva náhrobní kameny - Prokopa z Trubska a měšťana Mikuláše Lipenského z r.1682.
V roce 1994 byly zahájena rozsáhlá památková obnova objektu, jejíž první etapou bylo odstranění nadměrné vlhkosti zdiva objektu. V souvislosti s tímto odvlhčením byl proveden i předstihový  záchranný archeologický výzkum, který prokázal starší základové zdivo původního kostela, které bylo zjištěno jak při jižní boční stěně lodi, tak i v místech presbytáře a před čelní vstupní partií kostela, tedy z jeho západní strany. Ukázalo se také, že původní kostel byl podstatně větší, s největší pravděpodobností zde byla přistavěna ještě severní boční loď, která v současné době již neexistuje, a výzkum také prokázal existenci starší věže kostela, což staví do poněkud jiného světla starší zprávy, že původně kostel věž neměl a ta byla postavena až v r.1589 Mikulášem Lorkem. Jak ze severovýchodu, tak ze severu navazovaly k dnešnímu půdorysu blíže neurčené stavby, snad by mohlo jít eventuálně o již zmíněnou boční loď nebo z písemných zpráv potvrzenou existenci špitálu.
Lze tedy předpokládat, že na základě půdorysu vznikl tento kostel v období gotiky (14.-15.století), druhou fázi pak představují stavební úpravy v rámci presbytáře koncem 15.století (pozdně-gotický presbytář zhotovený Pavlem Sekaným r.1494), třetí fáze pak znamená výstavbu současného kostela koncem 16.století (ve druhé polovině 17.století byl původní dřevěný strop nahrazen klenbou) a čtvrtou fází je výstavba sakristie a schodiště do věže v 18.století.
Roku 1733 byla farní práva z kostela sv. Jana Křtitele přenesena k novému kostelu na náměstí. V r.1784 byl kostel odsvěcen a přeměněn na skladiště a hasičskou zbrojnici. Od r.1898 byl užíván jako krajinské muzeum (boční loď kostela) a v r.1920 byl převzat a rekonstruován Církví československou. Byl přejmenován na kostel Mistra Jana Husa a jako jedno z prvních bylo v budově otevřeno kolumbárium.
Kostel Mistra Jana Husa v Uherském Brodě představuje jednu z nejzajímavějších architektonických památek města - významnou jak z hlediska dějin východomoravské církevní architektury, tak i dějin města Uherského Brodu.

(Zdroj: Jana Spathová, Časopis Malovaný kraj, č.1/97, s.4)

Dekanatni kalendar